Při výběru typu mechanického invalidního vozíku je dobré se zaměřit na požadavky, které máme na jeho používání.

Nejdůležitější parametry, na které bychom se při výběru vhodného typu mechanického invalidního vozíku zaměřit, jsou:

a) Hmotnost uživatele= nosnost vozíku

b) Šířka sedáku (vzdálenost mezi postranicemi) - vzdálenost mezi kyčlí pacienta a postranici by měla být cca.1-2 cm z každé strany. Orientačně můžeme změřit pomoci dlaní rukou. Pokud vybereme užší sedák s menší mezerou, bude vozík nepohodlný. Naopak při volbě příliš široké sedačky bude invalidní vozík hůře ovladatelný, zbytečně široký (problém s průjezdem mezi zárubněmi apod.) a také zbytečně těžký (horší manipulace).

Další důležité rozměry najdete na obrázku níže, nic méně šířka sedáku (ŠS) je ten nejdůležitější rozměr pro výběr mechanického invalidního vozíku. Řadu dalších roměrů, jako např. délka stupaček (VS), lze u vozíku nastavit.

c) Hmotnost vozíku - čím těžší invalidní vozík, tím horší je manipulace s ním, zejména pokud plánujeme převozy vozíku v osobním automobilu. Lehčí - odlehčené vozíky jsou vyrobené z duralových slitin.

f) Rychlospojka = možnost rychlé demontáže kol - důležité, pokud plánujeme invalidní vozík převážet v osobním automobilu. Zadní kola se lehce sundají pouhým stiskem na osku kola, což trva vteřinu a není k tomu potřeba žádné nářadí. Opětovná montáž se provede pouhým nasunutím kola na osku (k aretaci dojde automaticky).

g) Možnost složení vozíku je také důležitým parametrem, pokud chcete vozík převážet autem. Složením vozíku, který zrovna nepoužíváte, šetříte také místo v bytě. Šířka složeného vozíku je zhruba 30 cm. Veškeré námi prodávané invalidní vozíky mají skládací rám.

h) Pneumatická anebo plná kola. Plná kola jsou bezúdržbová - nemusí se hustit a nehrozí proíchnutí duše. Komfort jízdy je ovšem o něco horší, zejména na hrbolatém povrchu, kdy tyto kola nepruží stejně dobře jako pneumatická (nafukovací). Je tedy znovu důležité, kde a kým bude vozík používán. Pokud se bude jednat hlavně o použití v interiéru, anebo bude vozík používán jen ke krátkým přesunům, pak jsou plná kola vhodná. Jestli ale pacient tráví na vozíku dlouhé hodiny a vyjíždí do terénu, budou komfortnější běžná pneumatická kola.

ch) Polohovací vozíky jsou vhodné pro pacienty, kteří mají problémy z udržením rovnováhy v sedě, anebo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, je vhodnější poloha v pololeže, resp. úplně ve vodorovné poloze.

Dále může být invalidní vozík vybaven dalším příslušenstvím, jako například:

brzdou pro doprovod - vhodné pro pacienty, kteří nejsou vzhledem ke zdravotnímu postížení schopni vozík ovládat sami

stabilizačními kolečky proti překlopení vozíku dozadu

úhlově nastavitelnými stupačkami (provedení ELR) - umožňují posed se zvednutou nohou v libovolném úhlu

Z naší nabídky invalidních vozíku si učitě vyberte takový vozík, který bude splňovat Vaše požadavky. Nabídku mechanických invalidních vozíků naleznete ZDE

Pro určení správných rozměrů vozíku je možno orientačně použít tyto údaje – viz obrázek:

ŠÍŘKA SEDU (ŠS) - vzdálenost mezi dvěma postranicemi Pacient by měl mít od postranic z každé strany ještě alespoň  cca.1-2 cm mezeru. Orientačně můžeme změřit pomocí dlaní rukou.

HLOUBKA SEDU(HS) - vzdálenost mezi zádovou opěrkou a předním okrajem sedáku Mezi předním okrajem sedačky a podkolenní jamkou by měl být prostor cca. 5 – 6 cm. Orientačně můžeme změřit pomocí 3 – 4 prstů.

ÚHEL SEDU je standardně doporučován tak, že přední výška (PVS) bude přibližně o 4 – 6 cm vyšší než zadní výška (ZVS)

VÝŠKA OPĚRKY ZAD (VOZ)

Nedoporučuje se, aby byla opěrka zad vyšší než spojnice lopatek s ohledem na pohodlí p
acienta (výjimkou jsou polohovací vozíky).

Reálnou výšku opěrky zad lze snížit použitím podsedáku.

VZDÁLENOST STUPAČEK (VS)

Stupačka by měla být nejméně  5 cm nad zemí, jinak hrozí při průjezdu nerovnostmi nebezpečí zadrhnutí  o zem. Stehna by neměla být ve vzduchu ani příliš stlačená (měla by volně ležet na sedáku).Délku stupaček lze u všech našich vozíků jednoduše nastavit.

NASTAVENÍ TĚŽÍŠTĚ (NT) – vzdálenost mezi středem zadního kola a zádovou opěrkou. Čím je tato vzdálenost menší. Tím je vozík stabilnější proti převrácení, ale o něco málo je stížená ovladatelnost a naopak. Tento údaj (možnost nastavení těžiště) je důležitý zejména pro pacienty po amputaci dolních končetin, kdy je nutno posunout osu kola až za osu zádové opěrky.

Výběr chodítka

Na co si dát pozor při výběru chodítka

Kolik takové chodítko stojí, jaké druhy existují a na co si dát pozor? Koupě chodítka nepatří mezi rutinní nákupy a případná špatná volba se může značně prodražit. Přečtěte si několik tipů, jak vybrat to správné.

Kdo bude chodítko používat?

Chodítka jsou určena jak pro seniory k usnadnění pohybu, tak pro osoby zotavující se po úrazu k rehabilitaci a nácviku chůze. Podle kondice uživatele lze zvolit chodítko s madly nebo s podpažními opěrkami.
Kde se bude chodítko používat – spíše uvnitř, nebo venku?

Chodítka určená dovnitř a na ven se podstatně liší. Chodítka do interiéru bývají jednodušší, lehčí a také levnější. Jejich použití venku je ale prakticky nemožné. Venkovní chodítka bývají opatřena kolečky na všech čtyřech nohách, konstrukce bývá robustnější a je často doplněna o sedátko či košík.

Kolik peněz můžete investovat?

Nejčastěji se ceny chodítek pohybují v rozpětí od 1200do 5 000 korun, přičemž nejlevnější venkovní chodítka stojí kolem 2 500 korun.

Co by mělo každé chodítko splňovat?

Chodítko na ven i dovnitř by mělo jít snadno složit, pro snazší přenášení či přechovávání v bytě, a určitě by měla jít nastavit jeho výška. V případě chodítek bez koleček jsou samozřejmostí gumové protiskluzové koncovky. Také by mělo být co nejlehčí, vyrobené z lehkých slitin jako například dural.

Jaký je rozdíl mezi pevným, pohyblivým a pojízdným chodítkem?

Pevná chodítka jsou konstrukčně nejjednodušší. Před každým krokem je třeba celé chodítko nadzvednout a posunout dopředu. Pohyblivá chodítka vypadají podobně jako pevná, ale díky kloubu uprostřed lze posouvat každou postranicí zvlášť. Pojízdná chodítka mají kolečkabuďto pouze vpředu nebo na všech nohách. Ty se čtyřmi kolečky by měla být opatřena brzdami.

Ač by se mohlo zdát, že nejlepší volbou jsou pojízdná chodítka se čtyřmi koly, je třeba počítat s tím, že nemusí být úplně vhodná hned od začátku. Senior se totiž může obávat uklouznutí či neubrždění, což ve výsledku vede k nejistotě a stresu. Je tedy dobré vyzkoušet všechny typy

Stárnutí může být spojeno s mnoha zdravotními problémy např. osteoporóza nebo artritida. Obě tyto nemoci mohou ovlivnit rovnováhu a pohyb těla při chůzi. A právě díky chodítku se starší pacienti mohou i nadále bezpečně pohybovat. Chodítko je obvykle výškově nastavitelné zařízení, nejčastěji vyrobeno z odlehčeného kovu, pomáhající lidem s rovnováhou a mobilitou při chůzi. Existuje více typů chodítek. Vaše volba bude zřejmě záviset na stupni a typu onemocnění, a také na možnostech pohybu pacienta a jeho síle horní části těla.

Typy:

a. Standardní čtyřbodové chodítko

Nejběžněji používané chodítko, které má čtyři nohy spojené příčkami. Každá noha je opatřena gumovým protiskluzovým nástavcem, který zaručuje stabilitu při chůzi. Uživatel musí zvednout chodítko, přesunout před sebe, pak přenést zbytek váhy svého těla dopředu a vložit svou váhu na chodítko. Tento proces zvedání a přemisťování se, může být nepříjemný, ale toto chodítko je stabilnější ve srovnání s jinými typy.

b. Chodítko dvoukolové

Toto chodítko je velmi podobné tomu prvnímu, pouze s jedním rozdílem, přední dvě nohy jsou opatřeny kolečky místo protiskluzových nástavců. Uživatel, který používá tento typ, tlačí chodítko vpřed a tím se mírně zvedají zadní pevné nohy. Po provedeném pohybu může osoba bezpečně vložit svou váhu na dvě pevné nohy. Toto chodítko dává uživateli jistou lehkost, pokud jde o zvedání a tlačení vpřed. Ale chybný či zbrklý pohyb může způsobit, že se pacient pohybuje zpět nebo prokluzuje, což může vést k pádu pacienta.

c. Čtyřkolové pojízdné chodítko

Poslední typ je pojízdné chodítko. Všechny nohy jsou opatřeny kolečky, což dává pacientovi větší mobilitu pohybovat se podle libosti. Nicméně, je zapotřebí větší soustředěnosti při užívání. Pojízdná chodítka vyžadují přesnější manévrování ze strany uživatele.

Pokud nemáte úplnou jistotu výběru, poraďte se svým lékářem.

V našem e-shopu najdete všechny typy chodítek.

Antidekubitní matrace slouží jako prevence proleženin u osob, které musí v posteli trávit více času, než by chtěli. Zatímco dříve byly matrace proti proleženinám doménou pečovatelských domů nebo nemocnic, dnes není problém pořídit si ji i domů – buď matrace vzduchové, nebo takzvané stavebnicové. Proleženiny, neboli dekubity vznikají tlakem, který vzniká při dlouhém ležení v jedné poloze. Následně dojde k neprůchodnosti kapilár a k odumírání tkání. A právě antidekubitní matrace pomáhají tento problém řešit – vzduchové i stavebnicové mění rozložení váhy těla a tím pádem i tlak. Proleženiny se tak objevují mnohem později, jestli vůbec. Jejich závažnost však není tak vysoká, jako v případě, kdy člověk leží na běžné matraci. Vzduchové matrace můžeme rozdělit na polštářkovou nebo trubicovou, jejichž balení je samozřejmě doplněno kompresorem, který reguluje tlak. Nabídku antidekubitních matrací s kompresorem najdete zde.